Nejhorší je to čekání. Připadám si jak na první premiéře. Čekám, potící se v nastrojených hadrech, abych mohl na podium. V puse mám sucho a jsem přesvědčený, že jsem veškerý text zapomně. a že to bude velká ostuda. Čekání na tu chvíli je o moc horší, než ta chvíle samotná. Ne nadarmo trvá těhostenství devět měsícu. Aby si na to mohl zvyknout i otec. Všechno je připravené, plínky vyžehlené, vanička, postýlka, přebalovací cosi, jen se čeká na příchod hlavní postavy. Zkoušíme všechny osvědčené metody. Sex, červené víno, ostrá jídla, chůzi po schodech i horká vana.